Do AutoCADu lze importovat data z jiných systémů – např. ArcView, ArcINFO, MapInfo. Lze použít dva způsoby. Prvním z nich je import do prostředí systému AutoCAD Map, který disponuje potřebnými importními nástroji. Pak je téma (coverage) z GIS systému převedeno na výkres AutoCADu. Pokud je nutno obejít se bez nástrojů AutoCAD Mapu, lze z GIS exportovat soubory .dxf, které jsou CAD systémy standardně čitelné.
Pomocí programovacího jazyka AutoLISP lze vytvořit vlastní příkazy nebo funkce, které nejsou v AutoCADu standardně, protože se v běžných nebo technických aplikacích nevyužijí – což může být většina kartografických úloh. Dále je možno pomocí programu zajistit automatizované zpracování určitých úloh, např. modifikace entit výkresu, vkládání bloků – mapové symboliky, které by při interaktivním zpracování bylo zdlouhavé a snadným zdrojem chyb. Pomocí programu AutoLISPu lze rovněž přistupovat do grafické databáze výkresu a využívat veškerá data týkající se libovolného objektu ve výkresu.
Mapové značky je možné vytvářet jako bloky, tvary nebo vytvořit knihovnu značek v podobě programů AutoLISPu (po spuštění programu je značka vykreslena podle parametrů zadávaných z klávesnice nebo uložených v souboru). Vytvořením nových funkcí pomocí AutoLISPu lze dosáhnout automatizovaného vkládání předem vytvořených mapových symbolů.
Veškeré údaje o každém objektu výkresu lze zjistit přímo z grafické databáze. Z výpisu entity lze zjistit data týkající se geometrie objektu a na úrovni grafické databáze je lze i modifikovat. Přístup do grafické databáze je zajištěn příkazy AutoLISPu. Pokud jsou objekty rozděleny do hladin podle tematických charakteristik, lze tak v grafické databázi výkresu zaznamenat i potřebné atributy pro zajištění invariance modelu vůči vizualizaci. Příkladem mohou být např. silniční komunikace, kde jsou jednotlivé jejich výskyty rozděleny podle významu (dálnice, hlavní silnice, vedlejší silnice) a vykresleny vždy na téže hladině. Pak lze přiřadit daný symbol všem objektům hladiny. Tímto způsobem je možné vyřešit určité úlohy vizualizace.
Absence souřadnicových systémů používaných v kartografii může v AutoCADu být vyřešena nadefinováním vlastního souřadnicového systému nebo využitím AutoCAD Map při importu dat nebo pro konverzi souřadnicových systémů stávajících výkresů v rámci podporovaných souřadnicových systémů. Může být použit rovněž pravoúhlý kartézský matematicky orientovaný souřadnicový systém AutoCADu, ze kterého lze přejít pomocí transformace do jakéhokoliv jiného souřadnicového systému.
Při modelování v prostředí CAD systému není nutno omezovat se v rámci jednoho výkresu nebo jedné hladiny na prvky s podobnou geometrií. Není zde omezení jako u většiny GIS systémů a jejich vrstev. Výhodou u CAD systémů je možnost současné editace bodových, liniových i plošných prvků umístěných v libovolných hladinách.
Inspiraci pro vytváření kartografických modelů pod CAD systémy lze nalézt např. u American Digital Cartography, Inc.(www.adci.com), která na svých www stránkách nabízí ke stažení ukázky kartografických modelů vytvořených v systémech AutoCAD nebo MicroStation. Konkrétně u modelů navržených pro další zpracování v AutoCADu jsou symboly v kartografickém modelu vytvořeny jako bloky AutoCADu. Plošné značky jako uzavřené polygony jsou vyplněny šrafováním. Každý mapový prvek je vytvořen jako samostatný výkres s množstvím hladin. Vrstevnice mají udánu nadmořskou výšku. Každá vrstevnice je na samostatné hladině, trojrozměrnost modelu je zabezpečena tak, že křivka má nastaven zvih, kterým je nadmořská výška vrstevnice.
Konkrétní příklady digitálních map jsou dokladem, že i v rámci kartografického modelování je lépe pracovat s CAD systémem tradičním způsobem a využít veškeré možnosti, které dává uspořádání výkresu.